Angel Beats!

Nevím, co se to v poslední době děje. Avšak už se u mě stává pravidlem, že anime, které sleduji, si oblíbím až kolem čtvrtého, pátého dílu. Angel Beats! není výjimkou. Dokonce jsem začala přemýšlet, zda tato slátanina je hodna mého sledování až do konce. Nutno říct, že postava nápadně připomínající Haruhi Suzumiyu vzhledem i vystupováním, mi příšerně lezla na nervy.

Představte si, že se vzbudíte na podlaze a ještě k tomu venku na betonu a kolem Vás poskakuje neuvěřitelně hyperaktivní holka s bodyguardem, který vás sleduje pohledem plným arogance a nenávisti. Nic si nepamatujete a z okolního světa máte pocit, že se vám beztak všechno jenom zdá.

Jak se vám bude zdát skvělý fakt, že nemůžete zemřít?

Ne! Ne! Ne! Ne! Ne!

Nezkoušej to!
.
.
.
.
.
Zkusil to…. A pak se probudil a byl ještě zmatenější a ještě větší jouda než předtím.

A co hůř, já si připadala úplně stejně.

A autoři se nás rozhodli zmást ještě mnohem mnohem víc.

Konceptem anime Angel Beats je posmrtný život. Prostředí střední školy je v tomto případě očistcem, kam se dostanou duše mladých dívek a chlapců, kteří sice zemřeli, avšak nebyli srovnáni se svým dosavadním životem nebo sami se sebou, a proto nejsou ochotni „posunout se dál“. Nejedná se o žádné zločinné a pomstychtivé duše, ale o duše lidí se zklamáním, žalem, pochybami, pocity křivdy a nespravedlnosti. Očistec je pro ně poslední šancí, jak se napravit, stát se dobrým člověkem.

Otonashiho potkal zrovna takový osud. Probudil se v tomto světě zcela nepřipravený a bez vzpomínek na svůj předchozí život. Bez varování se vedle něj objeví dívka jménem Yurippe a žádá ho, aby se připojil k jejich skupině Afterlife Warfront. Tato skupina bojuje proti Bohu tohoto světa, dívce se sněhobílými vlasy, které říkají Tenshi (Anděl). Proč tato skupina tak silně bojuje proti Tenshi? A kdo to vlastně je? A ke které straně se Otonashi přikloní, jakmile se mu vrátí jeho vzpomínky?

Ze začátku série diváka doslova zmate organizovaný, avšak neuvěřitelně zparodovaný boj proti dívce, která by měla být Bohem. Těžko uvěřit, že ve své podstatě je ten boj opravdu reálný (ten svět totiž reálný není). Parta podivných lidí a ještě podivnější školní svět jsou věci vskutku originální, ale bohužel vyvstává daleko více otázek než odpovědí. A epizoda co epizoda se dějová linie opakuje. Skutečná podstata příběhu začíná až ke konci, a to je příliš pozdě.

Dále se nemohu rozhodnout, zda nabízené anime je komedie nebo drama. Nejspíš v sobě bude mít něco od obojího. U mnoha momentů jsem se válela smíchy pod stolem, zvláště když se na scéně objevil anglicky mluvící šoumen TK. Když však seriálem začnou pronikat flashbacky lidí, zadržených v tomto prapodivném světě. Jejich osudy jsou poznamenané neštěstím osudu a patří mezi kvalitní materiál série.

Na jejich odhalení si ale budete muset počkat. Což je dalším znakem Angel Beats! Příběh je vyprávěn krajně nepravidelně. Teď tím nechci říct, že by to bylo špatné, mám ráda snímky, kde je divák nucen trochu uvažovat. Co mi ale vadí, je celková nevyváženost. Všechen zajímavý materiál je nahuštěn do pozdních dílů a člověk má z toho pocit, že tvůrce celé dílo uspěchal.

Téma příběhu zasahuje také do oblasti litování svých činů a přátelství a naplnění v životě. Tyto témata patří mezi mé oblíbené, protože můžete sledovat psychologii a vývoj postav nebo vztahů mezi nimi. Navíc je to skutečně „ze života“. Vždyť kdo z nás by někdy něčeho nelitoval nebo nechtěl dostat druhou šanci?

Ovšem pozor! Musím vyzvednout jedno obrovské pozitivum Angel Beats! a tím je dívčí rocková skupina Girls Dead Monster, která v něm vystupuje. Perfektní charaktery účinkujících, perfektní příběh na pozadí a perfektní texty písní. Jsou to chytlavé melodie a tuto skupinu řadím k těm nejlepším, co jsem v anime vůbec viděla.

Celkově se mi anime líbilo. Kvůli jeho konci, ne pro ten chaotický začátek. Ale! Mělo tolik dír a bílých míst ve scénáři, kolik má sítko na čaj. Ikdyž byla zápletka dobrá, bylo toto anime dělané nejspíš ve spěchu a odrazilo se to na něj. Z mého pohledu, mohlo být mnohem, mnohem lepší, kdyby na něm tvůrci více zapracovali.

PS: Upozorňuju citlivé povahy na dojemný závěr…