Mononoke Hime

• Název: Mononoke Hime (Princess Mononoke, もののけ姫)
• Typ: film
• Premiéra: 12. července 1997
• Výroba: Studio Ghibli
• Žánry: akce, dobrodružné, fantasy
• Doba trvání: 2 h 10 min

Příběh

Téměř jako obrázek z ráje vypadá jedna poklidná horská vesnička, kterou však jednoho dne napadne démonem posedlý kanec.

Odvážný princ kmene vesnice, Ashitaka, neváhá položit vlastní život a rozběsněné zvíře zastaví na cestě vpádu do vesnice. I když při tom nepoloží svůj život, zvíře ho kousne do paže a uvalí na něj kletbu. Podle starodávných zvyků vesnice musí takto prokletý člověk vesnici opustit. Ashitaka je předem rozhodnutý vypátrat původ a řešení své kletby, aby si zachránil život.

Na svém putování docestuje až do dalekého Železného města, spadající pod vládu Lady Eboshi. Toto město pod její pevnou rukou vzkvétá, lidé zde jsou spokojeni, avšak tento blahobyt je vyvážen krutou daní. V Železném městě spotřebují tuny železnatého prachu a dřeva, aby mohli vyrábět palné zbraně. Pro své potřeby kácejí okolní stromy a lesy hlava nehlava. To se nelíbí zvířatům a zvířecím bohů, kteří zde žili dávno před lidmi, a vypukl krvavý rozpor. V čele lesních bohů stojí také dívka Mononoke, která byla vychována vlčím klanem.

Ashitaka se rychle obeznámí se situací a snaží se obě znesvářené strany přivést k pochopení a míru. Jenomže si vybral trnitou cestu a zdá se, že překážky mu hází pod nohy lidé i příroda. Je na něm, zda mu v atmosféře nadcházející války dá nejvyšší lesní božstvo odpuštění a vyléčí ho z jeho kletby…

Recenze

Nejprve bych ráda uvedla, že nejsem žádný fanatik Miyazakiho tvorby. Ačkoliv mu v žádném případě neupírám dávku geniality a jeho díla se mi převážně líbí (obzvláště Princezna Mononoke), nejsem zaslepeným divákem a tu a tam najdu i nedostatky. Prostě ho nevidím jako mistra veškerého anime.

Právem píšu recenzi na Princeznu Mononoke jako prvního jeho filmu vůbec, protože ji považuji za jeho nejlepší dílo. Kdysi jsem tomu říkala pohádka, v dobách, kdy jsem ji jako malá občas viděla v televizi. Byla jsem učarována netradičním kouzlem japonského filmu. Jak člověk povyroste, čte i podtext vetkaný mezi řádky. Princezna Mononoke je film, který nám má něco sdělit a jako snad asi jediný Miyazakiho film obsahuje temné tóny k podtrhnutí vážnosti celku.

Můžeme říct, že hlavní myšlenkou příběhu je boj lidstva proti přírodě. I když by se tato fráze mohla zdát otřepaná, v tomto případě to tak není. V klasické pohádce máme stranu dobra a stranu zla. Aby dobro mohlo žít dál, musí být zlo zničeno. V Miyazakiho díle vnímáme tyto strany pouze jako protichůdné oponenty v určitém střetu. Oba se mohou poučit ze svých chyb, oba mohou zkusit pochopit toho druhého a nakonec zvolit kompromis a harmonii. Tuto zvláštní rovnováhu podporuje i fakt, že příběh je vyprávěn z naprosté nezaujatosti mluvčího. Zvířata zde nejsou popisována jako bezchybná a nevinná stvoření a lidé také nejsou pouze zlí a sobečtí.

Divák získává pocit, že nikdo není skutečně zlý. I ten nejhorší charakter se chová podle svého nejlepšího vědomí a chrání svoje zájmy. Jsme svědky toho, jak umí být člověk sebedestruktivní ve své honbě za vlastními cíly a jak si stejně bude nucen uvědomit svou závislost na Matce přírodě.

Čistě epický příběh snad někomu může místy připadnout trošku nudný, ale události jsou krásně logicky vystavěny a příběhu dává spád postava Ashitaky, jako rázného nebojácného ochránce přírody i spravedlnosti. Film je rovněž provázaný mnoha akčními scénami, kupodivu zde nechybí ani mnoho kaluží krve. Děj není vždy tak jednoznačný, jak by se u filmu tohoto druhu dalo předpokládat. Právě naopak, jednotlivé události často končí až překvapivě jinak, než čekáme.

Princezna Mononoke je klasickým dílem japonský anime tvorby. Drtivá většina příznivců anime tento titul viděla nebo aspoň ví, o čem je řeč. Vidět tento film je skoro až povinnost, velmi doporučuji.